Prohledat tento blog

Zobrazují se příspěvky se štítkemCestou-necestou. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemCestou-necestou. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 19. května 2019

Zvon Setkávání - Hojná Voda
Posledním místem, které jsem s děvčaty v Novohradských horách navštívila byl malá obec Hojná Voda, kde mají Zvon Setkávání. O tomto zvonu nám Mirka mnohokrát vyprávěla. Do Hojné Vody jezdí pravidelně na dovolenou a ke Zvonu Setkávání chodí meditovat. Místo je to opravdu moc hezké, ale hojně navštěvované, což mé samotářské duši moc nevyhovuje. I v mrazivém dni, kdy jsme se k němu šly podívat, byl o zvon velký zájem. A tak jsme si zvon jen prohlédly, dotkly se ho, zazvonily na něj palicí, která je u zvonu připravena a pokochaly se krásným výhledem do kraje, který se vám u zvonu naskytne. Dnes tedy vkládám poslední snímky z našeho jednodenního výletu do Novohradských hor. Byl to krásný den.
Informace o Zvonu Setkávání najdete ZDE.









Mějte se krásně a užívejte života...

neděle 12. května 2019

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie – Dobrá Voda
Vracím se k našemu výletu do Novohradských hor, z tohoto výletu mi zbývají ještě dvě zastavení. Jedno z nich je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dobré Vodě. Když se dnes vracím k tomuto místu ve vzpomínkách, vybavuji si mrazivý den, který tehdy byl. Dobrou náladu, která mezi námi panovala a příjemné překvapení, jenž na nás u kostela čekalo. Byla jsem připravená, tak jsem zvyklá z návštěv kostelů, že si jej vyfotografuji z venku, a když budeme mít štěstí, nahlédneme přes uzamčené prosklené dveře dovnitř kostela. S větší pravděpodobností jsem očekávala těžké zamknuté dveře s velkou klikou. Jak milé bylo pro mě překvapení, že je kostel nejen odemčený ale během celého dne volně přístupný a ani není opatřený cedulkou s upozorněním „ZÁKAZ FOTOGRAFOVÁNÍ“.  Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie je nádherný, ale naprosto úžasný a pro mě až fascinující byl strop kostela. Pokusila jsem se jeho atmosféru a působivost zachytit na fotografii. Myslím si ale, že žádný snímek to nedokáže vystihnout, to se musí zažít, stát tam s hlavou zakloněnou a nechat na sebe tu nádheru působit.

Něco málo z informací o kostelu
Barokní stavba kostela byla vystavěna na terásce nad mírně radioaktivním pramenem, je zde do dvou malých kašen vyveden pramen čisté a mírně radioaktivní vody. Kostel byl postaven za vlády hraběte Karla Alberta Buqoye v letech 1708-1715 podle plánů neznámého autora (autorství bývá nejčastěji připisováno K. I. Dienzenhoferovi).
Interiér kostela zdobí vzácné nástropní malby pocházející z roku 1729, částečně přemalované při opravě v roce 1888. Na hlavním zlaceném oltáři v interiéru kostela je zasazena kopie obrazu ze Štýrského Hradce – obraz Panny Marie Těšitelky. Vybavení je původní z 18. století. Ke kostelu přiléhá trojramenný ambit s věžičkami.
Zdroj: "Kudy z nudy"














Mějte se krásně a užívejte života...

středa 27. března 2019

Říčka Stropnice


Řeka pramení na hranicích České republika a Rakouska v Novohradských horách na svahu Vysoké v nadmořské výšce 780 m. Vlastní pramen je v Rakousku. Nejprve teče severním až severovýchodním směrem. Pod Horní Stropnicí se na řece nachází vodní nádrž Humnice. Pod ní Stropnice protéká parkem Terčino údolí. Dále po proudu u Nových Hradů posiluje tok říčky zprava Novohradský potok. Zhruba po dalších pěti kilometrech (pod ústím Vyšenského potoka) se řeka obrací na severozápad. Tímto směrem proudí až k Borovanům, odkud dále pokračuje na západ. Nedaleko svého ústí na 5,0 říčním kilometru přibírá Stropnice zleva svůj největší přítok Svinenský potok, který je dlouhý 30 kilometrů. Vlévá se u Dolní Stropnice do řeky Malše na jejím 16,8 říčním kilometru v nadmořské výšce 400 m.
Zdroj:Wikipedie

S řekou Stropnicí jsem se měla možnost seznámit při naší procházce Terčiným údolím. Je to kouzelná říčka, její jarní proud v době našeho setkání přinášel poselství tání a nového zrození.
















sobota 2. března 2019


Terčino údolí

Tento krajinný park nechal vybudovat na popud své manželky Terezie Jan Nepomuk Buquoy, roku 1756 na místě někdejší bažantnice. Terezie se přivdala na panství jako devatenáctiletá a záhy se pustila de rekonstrukce tohoto místa.
Později Terezie předla údolí svému synovci Jiřímu Augustovi, který v budování parku pokračoval. Jiří August zde vybudoval největší zdejší zajímavost – umělý vodopád, který měl připomínat alpskou scenérii. Byl to také on, kdo začal nazývat údolí tetiným jménem.
Terčiným údolí vede naučná stezka, z mnoha pěknými a zajímavými zastaveními. Já jsem vyfotografovala jen některá z nich.


Václavské lázně
Tuto stavbu zde nechala vybudovat Terezie v tehdy módním empírovém stylu a pojmenovala je po svém otci Václavu Paarovi. Vlastní lázně měly podobu osvětlené krápníkové jeskyně a místnosti krášlily pompejské vázy přivezené přímo z Itálie. V dnešní době je možné se v budovách lázní ubytovat nebo občerstvit.


Modrý dům 
Modrý dům, byl původně hudební salón, který byl později upraven jako letní sídlo hraběnky Terezie. Zde Terezie přijímala vzácné návštěvy, mezi něž patřil i císař František Josef I.


Vodopád
Vodopád, který padá ze skály do říčky Stropnice, není přírodní. Vodu sem přivádí tři čtvrtě kilometru dlouhý náhon z řeky Stropnice, aby pak spadla zpátky do jejích vod z výšky více než deseti metrů. Aby místo působilo dostatečně „Divoce“, bylo do řeky dole navezeno velké množství rozličných kamenů.


Památný dub
Tento dub je skoro 500 let starý a je nazýván Stromem svatebčanů. Pod jeho rozvětvenou žehnající korunou si často novomanželé utvrzují svůj slib lásky polibkem.


Švýcarský dům
Tuto loveckou chatu nechal na místě původního selského stavení v roce 1852 postavit Jiří II., který se stejně jako jeho rodiče věnoval zkrášlování lesoparku. V současné době chatu využívá sdružení Junák.



Informace čerpány: ZDE a ZDE

neděle 24. února 2019


V Novohradských horách
V sobotu jsem si udělala s kamarádkami výlet do Novohradských hor. Do této oblasti jsem se dostala poprvé a moc se mi tam líbilo. Cílem naší cesty bylo město Nové Hrady u kterého se nachází Terčino údolí, Dobrá voda a Kraví hora, která se nachází v Pralese Hojná Voda.
Začaly jsme krátkou prohlídkou města Nové Hrady. Průvodkyni nám dělala kamarádka Mirka, která to zde zná, protože sem jezdí pravidelně na dovolenou. Památky jsou bohužel ještě zavřené, ale i zvenčí bylo co obdivovat.

Kovárna v Nových Hradech
Kovárna je zmiňována poprvé v roce 1719 jako kovárna rodiny Grossingerů. Tato kovárna fungovala až do roku 1879, později byla využívána především k bydlení. V letech 2001- 02 byla kovárna zrekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. Od června do srpna je možné si zde prohlédnout expozici kovářských řemesel a příležitostně se zde konají i ukázky tradiční kovářské práce.






Hrad Nové Hrady
Tento hrad byl postaven na ostrohu říčky Stropnice a Novohradského potoku zřejmě v první polovině 13. století. Má za sebou několik přestaveb. Do konečné podoby byl přestavěn koncem 18. století, kdy byla zrekonstruována horní část severovýchodní věže, kde byl uložen archiv rody Buquoyů a knihovna.





Klášter Božího Milosrdenství

Klášter založil hrabě Ferdinand Buquoy roku 1678. Daroval ho do rukou servitů, kteří jej spravovali až do roku 2006, kdy jej z důvodu nedostatku řeholníků předali řádu Rodina Panny Marie. Klášter po nějakou dobu sloužil jako kasárna a po pádu železné opony byl servity vyžádán zpět. Byla provedena rozsáhlá rekonstrukce do nynější podoby. Teď je klášter duchovním centrem novohradska a jsou z něj spravovány okolní farnosti.








Prohlídku Nových Hradů, jsme zakončily v cukrárně u kávy a zákusku a pak jsme pokračovaly dál. Ale o tom zase příště.