Vracím se k našemu výletu do Novohradských hor, z tohoto výletu mi zbývají ještě dvě zastavení. Jedno z nich je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dobré Vodě. Když se dnes vracím k tomuto místu ve vzpomínkách, vybavuji si mrazivý den, který tehdy byl. Dobrou náladu, která mezi námi panovala a příjemné překvapení, jenž na nás u kostela čekalo. Byla jsem připravená, tak jsem zvyklá z návštěv kostelů, že si jej vyfotografuji z venku, a když budeme mít štěstí, nahlédneme přes uzamčené prosklené dveře dovnitř kostela. S větší pravděpodobností jsem očekávala těžké zamknuté dveře s velkou klikou. Jak milé bylo pro mě překvapení, že je kostel nejen odemčený ale během celého dne volně přístupný a ani není opatřený cedulkou s upozorněním „ZÁKAZ FOTOGRAFOVÁNÍ“. Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie je nádherný, ale naprosto úžasný a pro mě až fascinující byl strop kostela. Pokusila jsem se jeho atmosféru a působivost zachytit na fotografii. Myslím si ale, že žádný snímek to nedokáže vystihnout, to se musí zažít, stát tam s hlavou zakloněnou a nechat na sebe tu nádheru působit.
Něco málo z informací o kostelu
Barokní stavba kostela byla vystavěna na terásce nad mírně radioaktivním
pramenem, je zde do dvou malých kašen vyveden pramen čisté a mírně radioaktivní
vody. Kostel byl postaven za vlády hraběte Karla Alberta Buqoye v letech 1708-1715
podle plánů neznámého autora (autorství bývá nejčastěji připisováno K. I.
Dienzenhoferovi).
Interiér kostela zdobí vzácné nástropní malby pocházející z roku
1729, částečně přemalované při opravě v roce 1888. Na hlavním zlaceném
oltáři v interiéru kostela je zasazena kopie obrazu ze Štýrského Hradce –
obraz Panny Marie Těšitelky. Vybavení je původní z 18. století. Ke kostelu
přiléhá trojramenný ambit s věžičkami.
Zdroj: "Kudy z nudy"
Mějte se krásně a užívejte života...
Žádné komentáře:
Okomentovat